Blog
Při rozhovorech s přáteli jsem si všimla jedné zajímavé věci. Každý říká, že má vždy objednané místo na zaparkování, každý říká, že dojede všude včas. Sdělují to vždy s takovou zářivou jiskrou v oku. Ale v ostatních situacích ohledně přitahování toho, co by chtěli, už tak nezáří. Mám to trochu podobné a tak jsem se nad tím trochu více zamyslela. Na pomoc jsem si z knihovn y vytáhla všechny knihy, popisující plnění přání, přitahování všeho skvělého do života. Všechny jsem je už jednou přečetla a nyní, když jsem je znovu otevřela, jsem žasla, co nového jsem v nich objevila. Pochopila jsem další souvislosti, o které se chci podělit.
Zákon přitažlivosti je metafický zákon a říká, že podobné přitahuje podobné. Prakticky ho používáme všichni a pořád. Do života si přitahujeme vše, na co se soustředíme.
Vyšleme přání, které jsme pečlivě zvážili a čekáme. Pokud se mezitím soustředíme na to, že doposud NEMÁM to, co si přeji, tak dle výše uvedeného si přitahujeme spíše to, že stále nemáme. To tedy vysvětluje, proč místo na zaparkování najde každý, protože se soustředí na nalezení místa k zaparkování a na nic jiného v tu chvíli nemyslí, zatímco více hojnosti, či partnera (pravda trvá to trochu déle, než nalezení místa k zaparkování) nám dělá problém.
Zákon přitažlivosti říká, že přitahujeme do našeho života to, na co nejvíce myslíme, naše převládající myšlenky mají tendenci se zhmotnit. Každá myšlenka, která se kdy zrodí a na kterou se zaměříme má svou vibraci. Většinu našich myšlenek ovládají programy, které jsme získali v průběhu života, nejvíce však v dětství. A tady jsme u toho, proč se některá přání plní ihned (místo k zaparkování) a jiná ani náhodou.
Jakmile vyšlu myšlenku přání, např. více finanční hojnosti, měla bych zpozornět, jaký okamžitý pocit ve mně představa více finanční hojnosti vyvolá. Pokud to u mě vyvolá jiný než šťastný pocit (např. se ozve věta, slýchaná v dětství "Peníze budou, my nebudem", "Jsme chudí" , "To si nezasloužíš" atd.), tak naše přání a naše přesvědčení vibrují na jiných vibracích. Dokud tato přesvědčení budeme mít, což rozhodně nesouvisí s tím, jestli se nám s nimi líbí nebo ne, tak si o větší finanční hojnosti můžeme opravdu nechat jen zdát.
Existuje poměrně jednoduché řešení. Vymažme stará přesvědčení, vibrace se nám srovnají s našimi přáními a přání se může manifestovat.
Máme spoustu různých technik pozitivních programování mysli. Může to vypadat takto:
"Zasloužím si vydělávat peníze, abych si vytvořil finanční svobodu", "Jsem bohatý" a další a další...
Když tomuto novému přesvědčení začnu věnovat pozornost, tak tato vibrace začne sílit až se vytvoří vibrační soulad a přání se začne manifestovat. Pravda, není to otázka 10 minut, jako v případě místa k zaparkování, ale určitě stejně přitažlivá.
Příště si povíme o třech krocích k čemukoli, co chceme dělat, mít nebo tím být z knihy Požádej a je Ti dáno od Esther a Jerryho Hicksových.
Taky se Vám občas stane, že nechápete (mnohdy to je ještě slabé slovo) dění kolem sebe? Tak v tomto případě vězte, že je nesmírně důležité tzv. nespadnout do balastu (nejsem chytrá, nejsem šikovná, nestojím za nic atd.) a snažit se vidět ono pomyslé světlo na konci tunelu a věřit v sebe, v dobrý konec, zkrátka, že tato situace mi přinese vyšší, lepší level.
Není to úplně jednoduchá disciplína. Někdy člověk do balastu spadne tak nějak sám a teprve pak, až se probere, přesně ví, jak měl reagovat a hlavně jaké emoce si připustit a jaké ani nevpustit do svého prostoru.
Dobrá zpráva je, že se to dá. Sama jsem toho byla svědkem a věřte mi, člověk tím překvapí sám sebe. A co je důležité, že se všechny síly vesmíru spojí, aby Vám ze situace pomohly.Najednou nabydete dojmu, že jedete po superrychlíkem do stanice LEPŠÍ ŽIVOT. A to stojí za to, co říkáte?
Dnes je krásný, slunečný den. Dopoledne jsem si vyšla do přírody načerpat čerstvost. Zastavila jsem se na břehu Labe a chvíli pozorovala vodu, vodáky a celkovou scenérii úchvatného místa. Asi po třičtvrtěhodině jsem zaregistrovala pohyb v bezprostřední blízkosti. Neznámý mladík si sednul ke mně a zničehonic mi začal vyprávět o svém problému v práci a nechuti se do ní vrátit. Snažila jsem se mu vysvětlit, že to je určitá forma jeho růstu, ale přitom jsem si uvědomila jedno. Vůbec jsem ho neslyšela přijet (byl na kole), najednou tam byl a vůbec jsem zprvu nechápala, proč mi o tom vyprávěl, vždyť mě vůbec neznal. Po chvílli mi došlo, že někdy taky přes problém nevidím příležitost. Bez tohoto mladíka bych na to ale nepřišla. Děkuji mu a vím, že pokud mi mají přijít informace, tak přijdou, ať už sebezajímavější cestou....
O lidech…..
…. ano, ráda přemýšlím o lidech a ráda si všímám lidí. Baví mě pozorovat, jak se spolu baví, jak se oblékají a hlavně jací asi jsou.
Vezměme si jakoukoli činnost, třeba čekání na autobus a snažme se pochopit všechny ty lidi, kteří čekají s námi, kteří mají svoje životy, svoje radosti a svoje starosti. Když jsem začala koukat na to, jací ti lidé mohou být, nikoli na to, jak jsou oblečeni, obuti atd., tak jsem zjistila mnohé i o sobě.
Každopádně všichni jdeme po té své životní cestě a buď jsme s průběhem cesty spokojeni nebo nejsme. Ale až v okamžiku, kdy jsem více vnímala vnitřní svět druhého člověka, jsem si uvědomila, jak hodně máme míru spokojenosti vepsánu do našich tváří.
Jasně jsem si zpětně připomněla dobu, kdy jsem hodně velkou nespokojenost s vlastním životem měla ve své tváři a s úsměvem jsem poděkovala dvěma svým přátelům, že mě na tento stav upozornili.
Tam začala moje nová cesta – vydala jsem se na této křižovatce směrem „Životní změna“, ač jsem v té době nevěděla, kudy půjdu a jak dlouho půjdu. Dnes už vím, že kudy půjdu nemůžu plánovat já, ale moje duše a jak ta cesta bude dlouhá? Kéž by byla co nejdelší J. Dnes už vím, že když jsem se na tuto cestu životní změny vydala, půjdu stále a stále dál.
O změnách….
….. změnu, nebo potřebu změny nelze druhému člověku vnucovat, i kdybychom byli naprosto jasně přesvědčeni, že ji potřebuje.
Jak ale můžu druhému pomoci, aby si uvědomil, že ve svém životě potřebuje něco změnit? Jen a pouze svým vlastním příkladem. V dnešní době existuje spousta různých směrů, jak se kýžené změny dobrat a já si myslím, že to je dobře, protože si každý z nás vybere směr, který mu je příjemný a milý a hlavně mu přinese očekávaný výsledek.
Já sama jsem pochopila (velmi záhy), že to co vyhovuje mně a jsem ze směru, který mě mnohdy uchvátil, nadšená, tak mému příteli nebo přítelkyni nemusí vyhovovat vůbec. Ale zároveň jsem zjistila, že je potřeba o svých pocitech z přišedších změn s druhými mluvit. Dokonce jsem se s některými mými kamarádkami shodla na tom, že před 15 lety jsme se sešly a jen jsme spílaly na „osud“, dnes konstruktivně rozebíráme situace a snažíme se jedna druhou tzv. „koučovat“. A to je to SPRÁVNÉ – místo litování si každá z nás za pomoci té druhé, nebo druhých najdeme to správné řešení situace.
…. O pomoci….
… OK, řeknete si, to při návštěvách u svých přátel děláme taky, ale já jsem si jednou položila otázku: „Co můžu udělat pro ty, kteří takové úžasné přátele, jak mám já, nemají?“
Jakmile jsem si tuto otázku položila, „přišla“ mi do ruky kniha o blahodárném působení úsměvu. Určitě si teď řeknete: „To je přece jasné, to ví každý!“. Ano, ví to každý, i já jsem to v té době věděla. Tak proč jsem se tím tedy neřídila. Odpověď byla zřejmá: „Nevím….“
Tak jsem to vyzkoušela a můžu to vřele doporučit i vám. Vyrazila jsem ven a usmívala jsem se. To, že jsem z toho měla výborný pocit, nemusím zdůrazňovat, ale asi po patnácti minutách můj výborný pocit začal slábnout, až jsem se přistihla při myšlence, jestli jsem se za těch pár minut nezměnila v zelenou bytost s tykadly na hlavě. Většina lidí, které jsem s úsměvem potkala, na mě skutečně zírala, jako na mimozemšťana. Možná to bylo tím, že jsem sama ještě nebyla přesvědčená o pozitivním výsledku této své mise, jak pro mě, tak pro kolemjdoucí.
…. O výsledku….
…. vytrvala jsem a efekt se dostavil, výsledek byl naprosto ohromující. Z této procházky jsem si odnesla jednu velkou zkušenost: usmívej se na život a život se bude usmívat na tebe.
Proto přeji všem, kdo jsou ochotni číst tyto řádky, abyste do každé situace dokázali vnést aspoň špetičku úsměvu, vaše okolí se vám odmění neverbálním poděkováním, že jste jim pomohli…..
Vaše Zdeňka
Štítky
Nebyly nalezeny žádné štítky.